Adventní úkol č. 13: Společné pečení

Pátek je jako stvořený pro další pečení. A na pečení cukroví by člověk neměl být sám.

Upečte jeden druh cukroví s jakoukoli další osobou.

Nezáleží na tom, kdo to bude, ani v jaké kuchyni se to bude odehrávat. Neříkám, že pro splění úkolu budete potřebovat vaši kuchyni, klidně se vydejte někam na návštěvu. Věk druhé osoby nerozhoduje. Společné okamžiky v kuchyni ano.

Chybí vám nápady? Tady jich pár je:

Co můžete dnes vyhrát?

Vánoční kuchařku pro dceru, na kterou pořád ještě není pozdě :-) Soutěží se na Facebooku a stačí k tomu pod vaším soutěžním příspěvkem zalinkovat facebookovou stránku Kuchařka pro dceru.

Vánoční kuchařka pro dceru

Share Button

24 komentáře

  1. Marcela flair

    9.12.2016 at 0:07

    Bezva! Dnešní testovací zápřah v kuchyni jsem jakžtakž ustála, takže zítra budeme s dcerkami péct naše první letošní cukroví (perníčky nepočítám). Už se moc těším :-).

  2. Moc hezký úkol ale tohle mám naplánované zítra s mamkou, dnes máme vánoční večírek a taky péct v pátek po práci no řekněme že lepší je to úkol na víkend. Tak mi jako řekněte jak mám tohle asi splnit. Škoda že není nějaký náhradní úkol.

  3. Bezva! Maminka je dneska pryč, takže budeme kuchtit s bráškou! Snad to naše kuchyň vydrží ;)

  4. Tak a jsem v pasti, spolecne peceni je tady o den driv nez jsem planovala. Jdu pect zitra ke kamaradce, kde peceme kazdy rok, letos by nas melo by 6. Takze to dneska vzdavam a budu doufat, ze se jeste objevi zolik. Dneska budu pripravovat testa a balit darky, protoze kamaradcina dcera soucasne slavi sve druhe narozeniny, takze se chysta velka party

  5. Katka Š.

    9.12.2016 at 8:05

    dobré ráno, tak to je perfektní načasování, dneska jedu s dětmi k mamince, tak něco určitě upečeme=)

  6. Bude to až zítra, přijede vnučka.

  7. Muj vcerejsi hashtag #zitrauzpectnechci nevyslysen :D Ach jo

    • Společné pečení je nádherné… a můžeš se k někomu jen přidat a spoluúčastnit se. Užívat si tu předvánoční atmosféru, popíjet punč či svařák , povídat si a těšit se z toho, že se „binec“ dělá v cizí kuchyni – ha ha ha. A klidně vykrojit jen jedno srdíčko nebo cokoliv – prostě jeden tvar, či umotat rohlíček – a hlavně to vyfotit – abys měla splněno.
      Kdyby to nebylo tak daleko pozvala bych Tě k nám. Tady se peče o sto šest a ještě péct rozhodně (hooooodně) bude.
      Dnes jsem ještě vzala zakázku na 3 dorty s vánoční tématikou. Je to narychlo, pečení a plánů mám spoustu, ale prostě to dám.
      V pondělí si je tu vyzvednou a dortíky „pojedou“ do Německa. Jsou určeny do dvou restaurací jako takový malý předvánoční dárek.
      Už jsem to slíbila a sliby se maj plnit nejen o Vánocích…
      Nynko, na ten Tobě jsem samozřejmě nezapomněla.. platí dohodnuté.

  8. Ach, jo, my jsme pekly včera…

  9. Ahoj. Zdravím všechny účastníky výzvy a zajímá mě, jak jste na tom s výzvou vy.
    Máte zkušenosti (klidně i z loňska) ze společného pečení ?
    Tím myslím, ne doma s dětmi, ale třeba u kamarádky. Prostě v cizí kuchyni.
    Já jsem většinou samostatná jednotka – tedy když pominu doby svých začátků, kdy jsem se učila od maminky a své zkušenosti pak předávala mým synům. Miluji pečení a ráda tvořím sama. Ale jeden víkend v roce je to jinak.
    Už je to pár let, co jsem přišla s nápadem na společné pečení. Tenkrát jsme měli veliký byt a kuchyně v něm byla větší než můj současný obývák. Spousta prostoru a tak mě to napadlo…
    Pozvala jsem kamarádky a přátele a užili jsme si krásný den.
    Bylo spousta práce, ale také rukou, které pracovat chtěly a třeba jen nevěděly jak. Počáteční ostych pominul s prvním hrnkem svařáku a pak už to bylo jen o samé radosti, smíchu a veselí.
    Vyprávěla jsem o tradicích a zjistila, že tak jak je znám – protože jsou naprosto neodmyslitelnou součástí mého života – je můžu a prý i mám předávat dál. Den se protáhl do noci, práce už byla dávno hotová, nádobí umyté a nikomu se se od nás nechtělo odejít. Poslouchali by ty příběhy až do rána.
    No a tak jsme zavedli novou tradici. Alespoň jedno společné „víkendové“ pečení většinou hned na začátku Adventu.
    Domácnosti se každý rok střídají a je to moc prima. Někdy je náročnější příprava – když je to třeba u kamarádky v malé vesničce, daleko za Táborem, kam cesta trvá skoro půl dne.
    To sebou pak vezu svou obří (stále se rozrůstající) sadu formiček, zdobítek a různých udělátek. Kdysi se mi to vešlo do igelitky, ale to už dávno neplatí. Takže s námi jezdí „pohotovostní kufr“ a je to moc fajn.
    Proto dnešní společné pečení a tvoření bude jen komorní. Jdu k mladým, potěšit se s vnučkou a čekají nás perníčky. Fotky přidám večer.
    Těším se na vaše zkušenosti a příběhy. Krásný den vám všem. Libuše

    • Marcela flair

      9.12.2016 at 14:23

      Libuško, to se tak krásně čte!!! Hned mám chuť podobnou tradici zavést. Moje sestra už to tak několik let praktikuje, sice jen ve dvou – s kamarádkou, ale i tak se na to pokaždé těší a nevynechají. Já osobně se teď moc těším na to, že moje dcerky už konečně dorůstají do věku, že jim sem tam nějakou práci svěřím a budeme péct a kuchtit společně. I když jsem si vědoma toho, že bych asi měla zamhouřit obě oči a nechat je realizovat se víc, i za cenu toho, že to nebude tak „dokonalé“. Protože i tak to vlastně dokonalé bude :-). Dnes na to budu myslet! Přeji hezký den. Marcela

    • Marcelko je skvělé dát dětem v tomhle důvěru a rozhodně se to „vyplatí“ všem. Chápu počáteční obavy. / Mouka a binec všude. Těsto pomalu až na záclonách…Bože jak dlouho to budu uklízet? / Čím dřív s tím ale začneme, tím líp. Ono to totiž není jen o důvěře, ale hlavně o té spoluúčasti. Výrobky nebudou dokonalé a sami bychom je určitě zvládli lépe a rychleji…ALE
      V tenhle moment bych ráda trochu odbočila…. trochu ???
      Dost daleko… přesně padesát let zpět. Moje maminka je a byla výborná kuchařka a ještě lépe pekla… Já vím, opakuji se, ale komu čest, tomu čest.
      Moc dobře si pamatuji, co jsem tenkrát cítila. Také jsem chtěla se vším pomáhat , všechno umět a chtěla jsem mít vypichované hvězdičky přesně tak dokonalé a vyrovnané na plechu jako ona.
      Stálo mě to hodně snahy a jak mi na tom MOC záleželo a nechtěla jsem maminku zklamat, tak mi to naopak vůbec nešlo. Dlouho to trvalo a výsledek byl vždy skoro stejný. Byla jsem plná snahy a očekávání, že to dokážu, že letos už to bude lepší a jen nerada jsem ustupovala a opouštěla kuchyň často zklamaná… protože mamce prostě chyběla trpělivost (viděno mnou, co by dítětem) a nám oběma pak nějaký prostředník v komunikaci. Nenechala jsem se odradit, má láska k vaření a pečení je mou součástí a stále sílí. Myslím, že právě proto, že jsem měla v mamince tak úžasný vzor. Tohle jsem si ale zapamatovala a se svými syny jsem pak vařila a pekla odmalička. Teda jen pokud se jim chtělo. Nenutila jsem. Díky tomu mám doma tři naprosto skvělé kuchaře, co si poradí klidně i s pečením (stejně jako se spoustou jiných tzv. ženských prací ) a jsem na ně hrdá.
      Díky této zkušenosti vám jsem schopna říct „Nebojte se, jděte do toho. Má to obrovskou cenu ! Nevyčíslitelnou !!! “
      Je úplně jedno, zda to maličké je dcera či syn. Obrňte se trpělivostí a povídejte si u toho. Chvalte, vyprávějte příběhy svého dětství (jen vás moc prosím, neupravujte výchovně konce těch příběhů – děti to poznají a hodně si pamatují. Mnohem víc než jsme si my sami schopni připustit)

      Takže zvažme, s čím vším nám mohou ti naši malí skřítečkové pomáhat a dejme jim nejen důvěru, ale i odvahu se do toho pustit. Vždyť Vánoce jsou o lidství,o pozornosti a otevřenosti srdcí a hlavně o sdílené radosti.
      Můžeme je od toho odehnat.. ale dobrovolně bychom se připravili o to, co se dá každým rokem rozvíjet, pěstovat, zdokonalovat a hlavně je se zase na co těšit. A tohle platí samozřejmě nejenom v kuchyni.
      Tak krásný večer. S láskou Libuše

    • Dobrý večer Libuško,
      i já moc děkuji za vaše krásná psaní…

      Vánoce 2015 (v našem upraveném pojetí „naše soukromé Vánoce leden 2016“) byly moje první v samostatné domácnosti, dlouho jsem bydlela s rodiči. Do loňska jsem pomáhala se vším cukrovím, i když vyrábění a vyvalování těsta nikdy nebylo moje hobby. Ale formičky, hlídání trouby a slepování marmeládou, to bych si klidně vzala celé „na hrb“. Loni jsem se samostatně pustila do tří druhů – linecké, kokosové pracny a nově objevené kuličky crincles.

      Letos mám s mamkou za sebou linecké a perníčky a naprosto neplánovaně i dneska pomoc na návštěvě, viz můj dnešní příspěvek do výzvy (https://www.facebook.com/PlnimVelkouAdventniVyzvu2016/photos/a.1188865447887875.1073741826.1188857307888689/1206351052805981/?type=3&theater). A bylo to fajn. Přišla jsem k zadělanému těstu, pomazlila se s vykrajovátky a hlídání trouby nechala na paní domácí (bude ji zapínat až zítra, aby si zatopila v kuchyni). Klidně bych si to příští rok zopakovala :-)

  10. My sme spoločne piekli perníčky u kamarátky. Zišla sa nás tam hromada mamín s deťúrencami, ktoré sa viac, či menej zapájali do procesu…niektoré najmä v konzumovaní. :D Bola to celkom sranda. Ale priznávam bez mučenia, nemám toľko nervov, čo ostatní/é. Desne ma rozčuluje, keď vidím, jak lieta múka kade-tade, jak to všade naokolo strieka a pod. :D Mrzí ma to, ale neviem si pomôcť. A tak chápem dcéru, že ju to po chvíli so mnou prestáva baviť. :-/

  11. Pekla jsem s dcerou rohlíčky touha dle Apetitu,také jsme spolu dělali domácí nutelu oříškovou a mandlovou, a hlavně kokosky dle dnešního postupu. Jsou dokonalé. Díky moc za perfektně popsaný recept

  12. Páteční výzva je tady! – Upečte jeden druh cukroví s jakoukoli další osobou. Pro mě je to jasná volba – dnes peču s Vanesskou. Musím přiznat, že jí to šlo moc dobře. Peklo se opět linecké, které jsme v jedné z výzev již pekly, ale bylo druhý den snědené :-)
    Holky linecké cukroví prostě milují :-)
    Co bude zítra? Už se těším :-)
    https://www.facebook.com/kucharkaprodceru/

  13. Hana Enuica

    9.12.2016 at 20:36

    Teda, takovéhle úkoly ve všední den, když člověk chodí do práce! Ráno zadělané těsto a teď večer jsem ho s mamkou nacpala do formiček a moje mamina udělala svoje první selfíčko na mém hogofogo mobilu :D https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1286732864702010&set=a.574220782619892.1073741826.100000959254601&type=3&theater

  14. Proč mi nejde označit kuchařka pro dceru na FB? :-( Společné pečení proběhlo dnes :-) – úkol byl skvěle naplánován …. Tomík slavil s klukama svoje narozeniny, tak jsem jim zadělala linecké :-) Úžasné …. kde a kdy máte možnost pozorovat 6 kluků, kteří pečou a které to navíc baví? odkaz zde: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10207737985710158&set=a.10201706297641726.1073741826.1308778761&type=3&theater

  15. S tříměsíčním prckem se těžko někde cestuje, tak jsme pekli spolu. Dělal mi odborný dozor a dirigoval mě vařečkou :) Jen škoda, že zatím nemůže ochutnávat, tak snad ty naše pracny nebudou jen na koukání ;)

  16. Marcela J.

    9.12.2016 at 21:17

    Zdravím všechny plnitelky úkolů ;-)
    Já dnes s manželem pekla marokánky :-)

  17. Hezky jsem se zasnila… vzpomínky jsou nádherné.
    Teď také trochu reality. Takže odkazy na fotky.

    https://www.facebook.com/photo.php?fbid=347206735638892&set=pcb.347209765638589&type=3&theater

    https://www.instagram.com/p/BNzn–4gvFO/?taken-by=libusepisek3380
    Krásný večer. Libuše

Komentáře jsou uzavřeny.

© 2024 Velká výzva Kuchařky pro dceru

Tato výzva je součástí webu Kuchařka pro dceruNahoru ↑