Kutná Hora skrývá mnoho pokladů. Nejznámější je asi ten stříbrný.
A pak hned Kostnice.
Jenomže kosti už ve výzvě jednou byly a stříbrné příbory se už taky nějakou dobu nenosí. Naštěstí mi zbyl ještě jeden kutnohorský trumf: Malínský křen.
Pokud jeho příběh neznáte, určitě se s ním ve volných prázdninových chvílích seznamte. Psala jsem o něm třeba zde: křenová omáčka. Slibuju, že vás chytne za srdce.
S úctou ke křenu a jeho významu v české kuchyni si proto dejte tenhle úkol:
Užijte si křen v jakékoli myslitelné podobě.
Křen funguje jako dochucovadlo, takže se počítá i vařené vepřové podávané s čerstvým strouhaným křenem. A pro fajnšmekry dodávám, že se počítá i pivo, které je jako křen. Ovšem jen pod podmínkou, že je skutečně a nade vší pochybnost jako křen.
Vykřeněná insirace z Apetitu:
- Křenová omáčka z Lokálu
- Bramborový salát s lososem a křenem
- Křenová polévka
- Rostbíf s křenovou remuládou
- Řízky plněné křenem
- Bramborový salát s křenem a ředkvičkami
- Křenové bramboráky s křenovou smetanou
23.7.2017 at 0:04
Óó, to zní skvěle. Miluju ostrý křen a nejlepší je s pivem jako křen… V Malíně i v kostnici jsem byla, tak u výzvy nostalgicky zavzpomínám.
23.7.2017 at 0:05
PS: A u maminky máme i ty poděděné pravé stříbrné příbory.
23.7.2017 at 0:12
Ojoj, křen já nerada :-(. I když třeba pomazánkové máslo šmrncnuté křenem jako základ na chlebíčky bych asi zvládla… šlo by to? :-)
23.7.2017 at 1:25
“V jakékoli myslitelné podobě.“ Myslím, že COKOLI s křenem včetně pomazánkového másla je v pořádku.
23.7.2017 at 7:23
Taky ho nemam rada. Ani jsem ho jeste nikdy neshanela. Kde asi bude?
23.7.2017 at 18:20
Může to být i wasabi? Říká se mu přece japonský křen. Nemám nic proti českému, ale teď v obchodě asi neseženu takový, který by byl opravdu „jako křen“.