Den 3. po výzvě

Jsem překvapená, jak vás nápad na společnou e-knížku zaujal a kolik už přišlo vybraných fotografií!

Dovolím si v tomto duchu ještě dnes maličko pokračovat a pak už s tím dám pokoj.

Kdybyste měli jednou (nebo dvěma, ale nanejvýš třema) větami shrnout, co vám výzva dala, jak vám změnila prázdniny nebo co s sebou přinesla — co byste řekli?

Vaše odpovědi budou opět součástí e-knihy. Vzpomínejte, dokud ty emoce máte v sobě, protože velmi rychle budou slábnout a ubývat. Když je teď zachytíte do slov, tak se vám při každém čtení připomenou.

Stejně jako vaše vybrané fotografie, i zde je čas s odpovědí do 10. září včetně, pak to uzavřu.

PS. Dnes o půlnoci končí odevzdávání soutěžních dotazníků, tak na to nezapomeňte, pokud jste mi ho ještě neposlali. Jestli vás zajímají průběžné počty, v tuto chvíli jich mám asi 70.

Share Button

30 komentáře

  1. Vašek.K

    3.9.2015 at 0:10

    Ahoj Flo,
    ale že jsi nás pěkně rozhýbala. :-)) 70, to je dobré. To byly prázdniny!!!!
    A pak, že si dospělí neumí hrát.
    Teď už nic nedám, až se vyspím. Dobrou noc všem.
    Vašek

  2. Lucia Grigová

    3.9.2015 at 0:14

    Ahoj vsetci, ja som prave po asi desiatej kontrole konecne odoslala svoj formular, ufff a kedze bolo uz po polnoci, este som sem skocila pozriet. A tak vyuzivam moznost vyspovedat sa co mi vyzva dala a idem do hajan. Takze:

    Mne vyzva dodala sebavedomie za sporakom, chut varit, experimentovat v kuchyni, objavovat nove suroviny a recepty, proste ma velmi podstatne priblizila k tomu, co ma pred tym az tak nebavilo ale po com som v duchu velmi tuzila – varit dobre a s laskou. Mam sice pred sebou este dlhu cestu aby bola zo mna kucharka par excellence ale co je podstatne, mam spravny smer :) No a este mi vyzva dala kopec zabavy a zoznamila ma so skvelymi ludmi. Dufam ze tuto nasu kucharsku komunitu budeme zveladovat a rozsirovat, mne je tu s vami velmi fajn. :)
    Dobru noc :)

  3. Výzva mi rozšířila obzory – vyzkoušela jsem to, na co jsem nikdy neměla dost odvahy, odkládala jsem to, nechtělo se mi. Dnes už vím, že okurková voda je prostě boží, že doma vyráběné chipsy v papírovém kornoutku se vůbec nedají srovnávat s kupovanými a že slaný karamel je orpavdu silně návyková záležitost. V největším parnu jsem vytvořila vánoční atmoseféru s perníčkama. Každý den ráno se kochám bylinkama, které jsem poprvé zasadila (a nekoupila v supermarketu). Utvrdila jsem se v tom, jak mám skvělého manžela, protože i když si ze začátku asi myslel svoje, ve finále se mnou lítal po kukuřičném poli a sháněl mi ešuš. Zjistila jsem, že někdy není na škodu si naplánovat filmový či herní večer, vydat se do pekárny navzdory počasí a udělat večeři při svíčkách nebo snídani v trávě. A hlavně se tu vytvořila tak úžasná komunita lidí, co tu každý den sdílela zážitky, diskutovala, rozčarovala se nad tím, co to proboha je to zadělávání. Strašně moc bych vás chtěla všechny poznat (třeba Flo vymyslí nějaké setkání ;-). Bylo to supr, omlouvám se za tak rozsáhlý brainstorming, jednou větou to prostě nešlo.

    • Lucia Grigová

      3.9.2015 at 0:24

      Krasne, vystizne, super napisane, davam lajk :) ;)

    • Krásně napsané, díky :-)

    • Nádherné, Klárko napsala jsi to krásně do posledního písmenka :o))

    • Kláro, to jsi naprosto krásně a přesně vystihla. Ano, ano, tvoje pocity shrnují pocity mnohých z nás. Ze začátku jsem si zde komentáře nečetla, ale ke konci, byť jsem je nepřidávala, jsem si je chodila číst každý den. Pro zajímavost, inspiraci i radost. Díky tedy i všem, kteří své pocity i zkušenosti s výzvou sem sdíleli.

    • Myslím, že s těmito slovy se může ztotožnit každá z nás.

  4. Díky výzvě jsem se naučila mnoho nových věcí, vyzkoušela dosud nepoznané postupy a kombinace, několikrát jsem díky ní překonala vlastní lenost a snad nejvíc mě bavilo to napětí při čekání na nový úkol (až na jednu výjimku jsem si vždy počkala na půlnoc) a čtení prvních bezprostředních reakcí na zadání.

  5. Ahoj, Jani… Výzva mi dala (umožnila) čas strávený s mojí dcerkou. A mé dcerce dala mámu na plný úvazek. A ještě mi dala spoustu kuchyňských pomůcek … a důkaz toho, že sic mě vaření nebaví, (u)vařit umím. :D
    (A vzala mi čas strávený nad matematikou, dvě odměrky, kryt na bábovku, dva kousky nehtu a zlomeček kůže, peníze a spánek… :D).

  6. Výzva mi dala úplně nový pocit…pocit, že splním úkoly, o kterých bych dříve pohybovala…naučila mě spoustu nového, díky ní jsem zkusila věci, o kterých jsem před tím neměla ani tušení, uvařila recepty, které byly roky odkládány „na někdy“…Ale hlavně, díky výzvě jsem poznala spoustu úžasných, stejně naladěných přátel v každodenní diskuzi kolem…zpočátku byla jen o informacích a úspěších, postupně jsme se stali jedna velká rodina…bude se mi stýskat po čtení, jak kdo prožil den, dýchalo z toho tolik rodinné pohody a lásky, že jsem si říkala, že tady mezi těmi skvělými lidmi jsem moc ráda a nelituju ani minuty, co jsem s nimi,alespoň virtuálně strávila <3
    Flo, díky za všechno, co pro nás děláš…jsi úžasná :-)

  7. Pustila jsem se do jídel, která jsem měla v kategorii „možná jednou“, překonávala svoji lenost a stereotyp v kuchyni, přeladila se z „to nejde“ na „jak to udělat“, začala jsem se učit správně krájet… a hlavně – po mnoha letech jsem měla zase prázdniny :) Díky, Flo, bylo mi ctí, potěšením a radostí se sem každý den vracet :)

  8. Ahoj Flo.

    Výzva pro mě byla velká zábava – těšení se na nové zadání, vymýšlení způsobu jeho splnění, občasná improvizace a učení se nových nebo zkoušení a zároveň zkouška mé vůle – zda dokážu plnit a splnit všechny zadané úkoly. Díky za skvělé zpestření léta a každodenního vykouzlení úsměvu na rtech.

    H.

  9. Výzva pro mne byla skvělým zpestřením letošního léta, protože ráda vařím, peču a experimentuju. Denně jsem si ji užívala, vyzkoušela jsem několik nových receptů, inspirovala se a snažila se nehledat vždy nejjednodušší cestu (někdy to nešlo jinak). Občas na úkor spánku nebo domácích povinností, ale to je právě vystiženo slovem „výzva“. :-)

    Díky :-)

  10. Ahoj Flo a všichni, co mi výzva dala? Spoustu pěkných zážitků, jako například hezké odpoledne u ohně s kotlíkem (ešusem), vyzkoušení spousty nových ňaminek, večeři při svíčkách…manžel nejdřív říkal, co každý den blbnu s těmi úkoly a pak mi sám a rád pomáhal vymýšlet, jak úkol co nejlépe splnit :)….vždy jsem se těšila na další den, co zas zajímavého bude stát přede mnou :) moc děkujeme za úžasný nápad

  11. Tak i já se připojuji.
    Výzva mi dala mnohé – radost z toho, co bude zrovna dnešní úkol (ke konci už úkoly ráno sledoval i můj muž :-)), inspiraci k novým jídlům i novým činnostem (ať už to bylo upečení prvních makových loupáčků v životě, domácím hranolkům v kornoutě nebo třeba jen cesta do pekařství v dešti (jinak bych se zůstala doma a lenivěla :-) ). Prostě výzva zpestřila prázdniny nejen mě, ale celé mojí rodině i přátelům, kteří často již večer čekali, jaký a jak jsem zrovna ten den splnila úkol.

  12. Co mi výzva dala?
    - prázdniny, jaké jsem ještě nikdy předtím nezažila
    - posunula mě dál v kuchařském umění
    - vyzkoušela jsem nové ingredience a recepty
    - dala mi dva měsíce zodpovědnosti (jinak je moje odpověď: udělám to zítra, dnes jsem unavená :) )
    - poznala jsem spoustu stejně zapálených lidiček
    - a to nejdůležitější: díky Flo jsem si uvědomila, že jsou na světě ještě lidičky, které nemyslí jen sami na sebe

  13. Martina Š.

    3.9.2015 at 20:27

    Milá Flo, výzva mi dala krásné prázdniny, energii, nadšení, radost, úžas, dojetí, sebevědomí, odvahu, překvapení, rozšíření obzorů a jídelníčku, vykolejila mě ze zažitých stereotypů a pomohla mi najít ztracenou radost ze života a přišla jako na zavolanou ve chvíli, kdy jsem se potřebovala odrazit ode dna…a podařilo se mi to i díky Tobě…a za to Ti patří VELKÝ DÍK!!!!!!! :-)

  14. Nemůžu jinak, než souhlasit s děvčaty. VPV mi dala nový pohled na možnosti vaření, konečně jsem se dokopala k vyzkoušení některých receptu, které jsem odkládala „na jindy“, tudíž i překonání vlastní lenosti:) Naučila jsem se efektivněji krájet-to vnímám jako důležité, a hlavně jsem se vrátila do dětských let a užila si prázdniny jako malá holka, tešící se na to, jak se a úkolem popasuji. JANI FLO, DÍKY!

  15. Výzva mi dodala chuť nejen „nakrmit smečku“, aby nebyla hladová, ale uvařit jim jídlo, nad kterým budou vykřikovat superlativy, škemrat o přídavek, nebo aspoň pronášet nadšené poznámky. :D Dodala mi určitou míru kuchařského sebevědomí, kdy se už tolik „nebojím“ experimentovat, kombinovat a zkoušet, ale směle se pouštím do u mně dosud neobvyklých pokrmů. Byla to báječná zkušenost a moje rodina si to myslí taky. ;) Díky, Flo, žes mě/nás všechny takhle vyburcovala. :)

  16. NO CO SE DÁ PO PŘEČTENÍ VŠECH TĚCHTO ŘÁDKŮ JEŠTĚ NAPSAT.BYLO TO ÚŽASNÉ.KAŽDÝ Z NÁS SE NĚČAMU NAUČIL A NEBO VYZKOUŠEL.A HLAVNĚ JSI NÁS VYBURCOVALA JAKO ŠKOLÁKY KTEŘÍ CHTĚJÍ A NE ŽE MUSÍ.VELKÉ DÍKY A PŘÁNÍ AŤ SE TI DAŘÍ VE TVÉM ŽIVOTĚ.JITKA A DĚDA

  17. Co mi výzva dala max.ve třech větách? No pokusím se.

    Prázdniny pro mne byly naprosto nevšední, plné zábavy a odpoutání od starostí. Vyzkoušela jsem nové věci, které jsem odkládala nebo které bych ani nikdy nezkusila a posunulo mě to v kuchyni na vyšší úroveň a vaření bez bujónů a různých nezdravých dochucovadel, což jsem se chtěla naučit. Našla jsem spoustu milých lidiček :-).

  18. Marcela - flair

    3.9.2015 at 23:46

    Budu stručná – podepisuji prakticky vše výše napsané :-).
    A teď vážně
    - zkusila jsem nové věci, kterým jsem se z nějakého důvodu vyhýbala a oddalovala je,
    - znovuobjevila kouzlo improvizace a měla radost z povedených výtvorů
    - ráda jsem se inspirovala nápady Flo i ostatních… prostě platí staré známé „víc hlav víc ví“!

  19. Milá Flo,výzva mi dalo mnoho,těšila jsem se vždy na nové zadání,naučila jsem se spoustu nových věcí,byly to pro mne krásné prázdniny,na které hned tak nezapomenu,prostě bylo to vše super!!!!

  20. Nevadí, že kopíruju svůj komentář (malilinko upravený), který jsem dávala k poslednímu úkolu? Stojím si za ním a patří spíš sem:

    Taky se přidávám k díkům Flo!
    Za tyto prázdniny jsem se dostala k takovým vlastním kombinacím a cizím receptům, které bych jindy nechala ležet stranou – tomu se říká rozšíření obzorů. Z části za to děkuji výzvě, z další části čtvrtečním receptům, které jsem díky jejich lákavosti musela vyzkoušet i bez záminky splnit aktuální úkol. Díky výzvě jsem absolvovala více pohybu na čerstvém vzduchu, než kdyby nebyla (ať už kvůli soutěžním výletům, nebo procházkám do obchodů). Úkolům vděčím také za rozvoj kreativity – někdy člověk hledal způsoby, jak je splnit s dostupnými zdroji (hlavně množstvím energie nebo volného času). A v neposlední řadě se mi strašně líbil ten pocit (až hrdost), když se mě čím dál víc lidí ptalo: „Tak co máš dneska uvařit?“

  21. Musím také napsat pár slov o tom, co nám výzva dala. Je pravda, že vlastně vše už tu bylo řečeno, ale tedy ještě za nás.
    Dala nám krásně prožité prázdniny i těm, kteří už žádné nemáme.
    Mě dala spoustu hodin nočního přemýšlení po tom, co jsem se zalepenýma očima mžourala potmě na mobil, co je za úkol. Někdy se mi podařilo je i vytřeštit- třeba, když přišlo zadělávání :-O fuuj, to dělat nebudu( nakonec jsme si mlaskali).
    Každé ráno mi přinesla pár SMS od rodiny -co je dneska za výzvu, co bude dobrého?
    Dala nám spoustu zábavy- při hře, při shánění ešusu, patlání se ostružinami, nebo když jsem lezla kvůli hezké fotce skoro až do úlu.
    Připomněla nám jaká radost je poslat a dostat papírový pohled.
    Potěšila nás snídaní v trávě, obědem do ruky, svačinou do kornoutku a večeří při svíčkách.
    A teď, když tu vybírám svých pět nejlepších fotek do knihy, mám na všechno chuť a myslím, že pojedeme výzvu znovu od začátku jen kvůli těm dobrotám. To nám vyjde akorát do adventní výzvy, na kterou se těším už teď.
    Omlouvám se za tak dlouhý sloh, ale ve třech větách tolik zážitků fakt nejde zhodnotit.
    Flo, moc díky.

  22. Výzva byla skvělá, protože přede mě postavila řadu úkolů a to já ráda, strukturované úkoly, jasný cíl, směřování k výsledku, to je to, co mi na rodičovské trochu chybí :-D
    Navíc, kdysi jsme rádi vařívávali společně s manželem a vymýšleli nové nápady, s dětma to trochu upadlo, ale tyhle prázdniny to bylo zase jako zamlada :-)

  23. Výzva pro mě byla takový zvláštní letní dvaašedesátkrát opakovaný advent, napínavé očekávání toho, co přijde. Každou půlnoc jsem rozbalovala dárek a stejně jako o Vánocích – většinou mi srdce poskočilo radostí, občas jsem musela popřemýšlet, co si s balíčkem počnu, a výjimečně jsem zdvořile přijala kousavý svetr a oblékla si ho alespoň na jeden den.

  24. Moje „neprázdninové“ běžné pracovní dny dostaly šťávu, měla jsem důvod experimetovat a občas taky bojovat se svou leností. A asi poprvé v životě jsem si začla říkat, že by se mi asi hodil chytrý telefon (vyndavat každý den kartu z foťáku, přetahovat fotky, uploadovat je… spousta práce navíc).

  25. Vďaka letnej výzve sme prežili výnimočné prázdniny. Každý deň sme naplnili niečím zaujímavým (okrem tradičných aktivít, alebo „pasivity“, ktoré sme si naplánovali sami) a každý deň tak dostal svoje osobité miesto v kalendári. Letné prázdniny sa nám tak psychologicky predĺžili, opakovane sme zažívali pocit úspechu a zase sme (nielen) v kuchyni trochu povyrástli. Vďaka!

Komentáře jsou uzavřeny.

© 2017 Velká výzva Kuchařky pro dceru

Tato výzva je součástí webu Kuchařka pro dceruNahoru ↑