Úkol č. 19: Svíčky

K dnešní stříbrné neděli mám pro vás skoro nevyfotitelný úkol.

Až bude aspoň trochu šero, zapalte si svíčky, lampičky, lucerničky nebo jiná vánoční světýlka, naložte si talířek cukroví pro radost (nebo si udělejte něco jiného k jídlu jen tak pro radost) a vyprávějte si s vašimi blízkými o Vánocích. Třeba o tom, jak jste je slavili jako malí, nebo zaveďte řeč na vánoční příběhy a jiná kouzla.

Prostě si udělejte chvíli čas, abyste mohli být spolu a jen tak si povídat.

Share Button

5 komentáře

  1. Přeji vám všem krásnou stříbrnou neděli.
    Vyprávění a tzv. černé hodinky mám moc ráda. Udržují tradice a spojují rodiny. Jsou chvílemi, kdy se čas zastaví (i vrací) a stávají se nezapomenutelnými.

    Zažívala jsem je v dětství u babičy v sednici, kde se scházela skoro celá rodina z maminčiny strany. Byla nejmladší dcerou z pěti dětí a díky obrovské lásce a moudrosti babičky se všichni moc rádi setkávali pospolu (nejen o svátcích, narozeninách, poutích, posvíceních – příležitostí bylo mnoho). Pamatuji si, že babička sedávala na stoličce u kamen. Mamka s taťkou, tetičky a strýčkové seděli na dlouhé lavici pod okny a židlích kolem stolu. My s bráškou, sestřenicemi i bratranci jsme měli své místo na peci a napjatě jsme poslouchali poutavé vyprávění dospělých. Měla jsem štěstí, že jsem mohla být součástí těch nádherných chvil.
    Nejraději jsem měla setkání vánoční. Po nadílce doma u svých stroměčků jsme se pozdě večer pěšky vydávali na cestu do Kovářova. Chodili jsme do kostela na půlnoční a ta tenkrát bývala opravdu o půlnoci (ne jako dnes, kdy se slouží třeba v deset) Mělo to své kouzlo. Kráčeli jsme zasněženou tichou krajinou, jen sníh křoupal pod nohama. Těšili jsme se na jesličky a já na zvuk varhan. Bylo to tak nádherné. Po mši jsme se pozdravili se známými a šli za babičkou. Vždycky tam na nás čekaly nějaké dobroty. Povídali jsme si o překvapeních a dárcích, ochutnávali cukroví a popíjeli čaj. Dospěláci si dávali na zahřátí svařák, punč nebo grog. S přibývajícím počtem skleniček se stával večer veselejším a historky zábavnější.
    Běžely roky….
    Dnes už dávno mohu pít svařák nebo punč. Tenkrát jsem jen snila o tom, abych mohla ochutnat ten tajemný a voňavý lektvar, co přináší veselí a rozvazuje jazyky. Rráda na to vzpomínám a předávám to dál.
    S láskou Líba

    • Ještě poznámka…
      Díky Flo je již několik let součástí našich rodinných vánočních setkání úžasný a nepřekonatelný svařákový sirup.

      Má drahá Flo.
      Díky tvým nádherným článkům, poutavým a podrobným receptům s příběhem, úžasným knihám a hlavně osobním setkáním jsem se (i tady ve výzvách) od Tebe naučila mnoho. Děkuji Ti za to.
      Poznala jsem spoustu zajimavých lidiček a možná i některé obohatila svými příběhy. Nádherná pospolitost.

      Tak krásné Vánoce, užijte si chvíle sváteční i ty naprosto všední.
      S láskou Líba

    • ❤️❤️❤️

  2. Doufám že jsem dneska splnila úkol na 100%.Byli jsem na návštěvě u kamarádky v domově důchodců.Je to úžasná paní.Dříve bydlela vedle nás tak jsem to k ni měli kousek.Pokaždé jsme si krásně poseděli a pokecali.Bylo to krásné odpoledne.Domlovila jsem se s ní že si pro ní přijedeme mezi svátkama a budeme pokračovat v našem povídání Jitka a děda

  3. Mě tak mrzí, že už výzva pomalu končí. Moc mě to bavilo..A potkala tady v diskuzích moc milé ženy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*

© 2019 Velká výzva Kuchařky pro dceru

Tato výzva je součástí webu Kuchařka pro dceruNahoru ↑