Prázdniny jsou od toho, aby se zažilo nějaké dobrodružství. Jenomže by bylo velmi bláhové se domnívat, že se to může týkat jen dětí.

I my dospělí bychom si měli tropit malé každodenní radosti. Kdy jindy trochu zvolnit a užít si, než v létě?

Chcete i vy letos zažít prázdniny plné vzrušení? Prázdniny plné dětské nedočkavosti, plné nových očekávání, plné letních chutí?

Přidejte se k prázdninové výzvě Kuchařky pro dceru.

Každý den tu pro vás budu mít něco nového.

Každý den tu se mnou můžete zažít malé dobrodružství.

Každý den tu budete moci něco objevit.

Každý den se můžete posunout blíž k výhře.

K výhře? Ono to má i výhru?

No jasně! Prázdninové hry mají přece atmosféru honby za pokladem. Na konci prázdnin proto čeká na jednoho z vás spousta dárků, takový malý kuchyňský poklad:

1. Sada Kuchařek pro dceru, tedy:
Kuchařka pro dceru
Snídaně u Florentýny čili Dopolední kuchařka pro dceru
Novinka letošního roku s podtitulem Odpolední kuchařka pro dceru (název ještě neprozradím)

S osobním doručením až k vám a s pozváním na kafe ve vaší oblíbené kavárně. Pokud už některou z knih doma máte, určitě s výhrou uděláte radost někomu ve vašem okolí. Potažmo dceři, že :-)

2. Kuchyňský nůž značky Kai.
Nůž této značky používám a nedám na něj dopustit. Je to základní (šéf)kuchařský nůž, lehký jako pírko a ostrý jako břitva, takže s ním hravě nakrájíte dvě kila cibule a ještě si u toho budete zpívat. O důležitosti dobrého nože píšu v článku o rychlém krájení, takže pokud jste ho četli, určitě tušíte, o čem mluvím. Nůž má hodnotu 1450 Kč.

3. Je dost možné až pravděpodobné, že vás chci trochu napínat a další ceny ještě přidám postupně.
:-)

Proč jsem tuhle výzvu vymyslela?

Je to vlastně celý prázdninový příběh.

Začalo to před dvěma roky zcela nevinnou kamarádskou otázkou. „Nevyrazíme o prázdninách někam společně s dětmi?“ Všechny moje kamarádky mi na ni shodně odpověděly, že to asi sotva. Dvouměsíční školní volno mají rozplánové už od zimních měsíců, aby děti nezůstaly ani na okamžik bez programu doma. Týden u babičky, týden u druhé, týden rodinná dovolená, zbytek příměstské a zájmové tábory.

Člověk nepotřebuje matfyz, aby se hned s prvním rodinným prvňáčkem domákl, že devět týdnů prázdnin těžko pokryje ze své čtyřtýdenní dovolené. I kdyby se nakrásně se svým zákonným protějškem doma vystřídal, počty nesouhlasí. A tak přichází vyšší věda: prázdninová logistika dětí, zavazadel, jízdních kol a domácích mazlíčků, to vše se záměrem nějak to školní volno přežít a strávit u toho aspoň týden nebo deset dní společně.

Jenomže já mám ještě koncem června málokdy jasno, kdeže se budou o prázdninách děti vyskytovat. Jasno mám nanejvýš v tom, že je třeba se postarat o čtyři děti. A tak mě tahle nevinná otázka už několikrát přivodila pocit úplného rodičovského selhání, organizační neschopnosti a nedovštípivosti, o čem že je moderní doba. V kalendáři ještě tak najdu záznam o místě a datu společné letní dovolené, neboť ubytování je záhodno mít zarezervováno včas, do zbylých políček bych však mohla vepsat velké otazníky.

Můžu si za to sama. Když jsem byla malá, nikdo neřešil, kde budu o prázdninách, prostě jsem je strávila se svými vrstevníky na okružní stezce kolem baráku. Občas někdo na týden někam zmizel s rodiči, ale stále nás bylo dost, abychom den za dnem běhali za míčem, hráli šipkovanou, šňůru na badminton natáhli přes silnici a obcházeli okolní zahrádky za účelem dílčí sklizně čehokoli.

Když rozkouskuju prázdniny po týdnech, tuhle osobní svobodu dětem nedopřeju. Přála bych si, aby mi jednou nevyčetly, že jsem je přes léto odložila, jenom abych mohla nerušeně pracovat, jako jsem zvyklá po zbytek roku. Aby mi nevytknuly, že jsem jim nedovolila dokázat mi, jak už jsou velké, aby si prázdninovou nudu zahnaly samy. Prázdniny jsou přece dobou zážitků, dobrodružství, lenošení, čtení, hraní a průzkumů. Platí to pro nejmenší děti i puberťáky.

Šla jsem tedy do sebe. Jsem rodič se vším, co k tomu patří. Když si nevyhradím dost volna (byť neplaceného), když dám přednost pracovním povinnostem, když nenaučím děti užívat si volných dní, kdo jiný to za mě udělá? Když jim neukážu, jak se radovat z každého dne, který může přinést nové zážitky, vyřeší to za mě vedoucí na táboře nebo babička? Ani nápad. I přes všechny problémy s hlídáním potomků, kteří ještě hlídání potřebují, a s nalezením dostatečné volnosti pro děti, které už chtějí být samy nebo nanejvýš se svými vrstevníky, jsem našla řešení uspokojivé a zajímavé pro celou rodinu. Zní to jako malý zázrak a věřte mi: skutečně funguje zázračně.

První den prázdnin jsme společně sepsali, co všechno bychom chtěli během volna zažít, zkusit a poznat. Jen tak, bez jakéhokoli řazení, bez priorit. Následujících dvaašedesát dní jsme z toho seznamu splnili jednu věc denně. Když náhodou byly děti u babičky, měly s sebou úkoly, které tam mohly společně plnit. Výsledek? Děti odcházely první zářiový školní den z domova s pocitem, že prázdniny stály za to.

Nejlepší na tom bylo, že dokonce i já, žonglérka mezi pracovními a rodičovskými povinnostmi, jsem měla pocit, že to byly ty nejbáječnější prázdniny v životě.

A tak, se sentimentální slzou kanoucí mi z oka, bych vám chtěla trochu téhle zábavy a radosti dopřát na celé léto. Ukázat vám, že prázdniny opravdu nejsou jen radost pro děti a starost pro jejich báječné matky.

Jak se zapojit (a vyhrát)?

Kdykoli probíhá nějaká honba za pokladem, každý účastník tuší, že cesta je vlastně cíl. Že ani tak nejde o poklad samotný, jako o zábavu, napětí a dobrodružství, které čekají po cestě. Poklad je vlastně jen záminka, proč se na tuhle cestu vydat.

Do mé prázdninové výzvy se proto nemusíte nikde přihlašovat.

Každý prázdninový den přesně o půlnoci zde, na stránkách Velké prázdninové výzvy, přibude jeden úkol na další den. Máte přesně 24 hodin na to, abyste ho splnili. Pak úkol přestane platit a vyhlásím zase úkol nový.

Nemusíte se bát, že by to byly náročné úkoly, které se takhle narychlo nedají splnit. Bude se jednat o maličkaté radosti, které vždy nějak budou souviset s jídlem, jak se ostatně dá na těchto stránkách očekávat.

Nemusíte se ani strachovat, že vás budu nutit jíst nebo vařit věci, které vám nechutnají. Úkoly jsou opravdu pro radost a pro zábavu. Abyste na konci prázdnin mohli říct: to bylo teda zážitků!

Je jen na vás, abyste se na stránky Velké prázdninové výzvy Kuchařky pro dceru sami každý den podívali a zjistili si, jaký je úkol. Je jen na vás, zda výzvu přijmete nebo nad ní mávnete rukou.

Zábavu sice mohou zažít všichni, výhru ovšem dostane jen jeden. Samozřejmě ten, kdo prokazatelně splní nejvíc úkolů.

Jak se bude hodnotit

Abych poznala, že jste úkol splnili včas, nikoli až dva dny poté, potřebuju nějaký důkaz. Takže je jasné, že se vám bude hodit mobil, který umí fotit, případně nějaký příruční foťák.

Tak například když dostanete za úkol udělat si okurkovou masku na obličej, buď si uděláte netradiční selfie, nebo někoho necháte, aby vás vyfotil, nebo stačí, když vyfotíte nakrájenou okurku, čekající na akci. Zachycení soutěžního okamžiku je jen na vás a na vaší fantazii, stačí, když bude dostatečně patrné, že jste se do úkolu pustili.

Tuhle svou fotku musíte ještě v soutěžní den někde zveřejnit. Na svém blogu, na Facebooku, na Instagramu, na Twitteru, nebo třeba v diskuzním fóru, kam se chodíte bavit. Prostě kdekoli na internetu, kde to můžu dohledat a vidět i já, abych si mohla ověřit datum, když na to přijde. Jenom jedna věc nepřipadá v úvahu. Neposílejte mi své fotky e-mailem :-) Kdybyste mi je všichni každý den posílali, tak se z toho zblázním a nezůstane mi čas na moje vlastní prázdniny s vlastními dětmi.

Pokud máte pocit, že to není fér, protože nevlastníte facebookový profil, sociálním sítím se vyhýbáte, blog neprovozujete a internetových diskuzí se neúčastníte, klidně mi zkuste navrhnout jiné řešení, které nezpůsobí kolaps mé e-mailové schránky. Jediná podmínka je, že tohle řešení musí mít veřejně dohledatelný a nezmanipulovatelný důkaz, že úkol byl splněn příslušného dne. Anebo se jen výzvy zúčastněte zcela soukromě jen tak pro radost, protože to se počítá ještě víc, než samotná výhra.

Aby z toho nebyla povidla, vytvořila jsem pro soutěžní pravidla zcela samostatnou stránku, kde máte všechny detaily podrobně vysvětlené a kde se můžete zeptat, pokud by vám stále něco nebylo jasné.

Přidejte se k Velké prázdninové výzvě Kuchařky pro dceru

Stáhněte si soutěžní formulář, kam si budete zapisovat, které úkoly jste splnili a který mi na konci prázdnin odešlete, abych mohla provést vyhodnocení.

A když nějaký úkol minete nebo nestihnete? Znamená to, že už jste ho prošvihli bez náhrady? Ne tak docela. Občas, někdy, sem tam, příležitostně, zveřejním soutěžního žolíka. Ten vám umožní vrátit se k některému z minulých úkolů a dá vám druhou šanci. Ale kdy to bude, to samozřejmě předem neprozradím.

Udělejte hned teď první krok k účasti v soutěži:

Stáhněte si soutěžní formulář (je ve formátu pro Microsoft Word) a začněte se těšit :-)